Missa 1724 Jan Dismas Zelenka - Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704 Václav Luks - IDAGIO
←
→
Page content transcription
If your browser does not render page correctly, please read the page content below
Jan Dismas Zelenka
Missa 1724
Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704
Václav Luks
Jan Dismas Zelenka
(1679-1745)
Missa 1724
Salve Regina ZWV 137
soprano Lucía Caihuela (solo 4, 20)
soprano Jeanne Mendoche (solo 6, 8)
soprano Aldona Bartnik (solo 1)
alto Kamila Mazalová (solo 1, 4)
alto Aneta Petrasová (solo 8, 20)
tenor Václav Čížek (solo 1, 5)
tenor Benjamin Glaubitz (solo 20)
bass Tomáš Šelc (solo 1, 9, 20)
Collegium Vocale 1704
Collegium 1704
Jan Dismas Zelenka: Gloria ZWV 30
(Manuscript, Sächsische Landesbibliothek - Staats- und Universitätsbibliothek Dresden) direction Václav Luks
Jan Dismas Zelenka
Missa 1724
Collegium Vocale 1704 Kyrie ZWV 26 Credo ZWV 32
1 Kyrie eleison I choir, soloists 0:43 11 Credo choir 2:02
soprano Lucía Caihuela (solo 4, 20), Jeanne Mendoche (solo 6, 8), Aldona Bartnik (solo 1), 2 Christe eleison choir 2:24 12 Et incarnatus est choir 1:19
Kamila Zbořilová, Petra Havránková, Aleksandra Turalska 3 Kyrie eleison II choir 2:47 13 Crucifixus choir 1:23
alto Kamila Mazalová (solo 1, 4), Aneta Petrasová (solo 8, 20), Daniela Čermáková, Jan Mikušek 14 Et resurrexit choir 2:54
Gloria ZWV 30
tenor Václav Čížek (solo 1, 5), Benjamin Glaubitz (solo 20), Čeněk Svoboda, Tomáš Lajtkep
4 Gloria choir, soloists 5:32 Sanctus ZWV 26
bass Tomáš Šelc (solo 1, 9, 20), Michał Dembiński, Martin Vacula, Dominik Kujawa 5 Laudamus te tenor 3:48 15 Sanctus choir 1:57
6 Gratias agimus tibi choir, soloists 4:41 16 Osanna choir 1:44
7 Qui tollis soprano, alto 2:46
8 Qui sedes choir 1:17 Benedictus ZWV deest
Collegium 1704 9 Quoniam tu solus Sanctus bass 2:25 17 Benedictus choir 1:25
concertmaster Ivan Iliev 10 Cum Sancto Spiritu choir 3:55
violin I Markéta Knittlová, Martina Kuncl Štillerová, Vadym Makarenko, Alfia Bakieva Agnus Dei ZWV 26
violin II Luca Giardini, Giacomo Tesini, Katarzyna Szewczyk, Kamila Guz 18 Agnus Dei choir 1:01
viola Michal Dušek, František Kuncl, Friedemann Ramsenthaler 19 Dona nobis pacem choir 2:37
violoncello Libor Mašek, Hana Fleková
double bass Attila Szilágyi
oboe
bassoon
Katharina Andres, Petra Ambrosi
Kathrin Lazar
Salve Regina ZWV 137
trombone Jakub Zívalík, Pavel Novotný, Ondřej Sokol 20 Salve Regina choir, soloists 7:20
organ Jens Wollenschläger
theorba Ophira Zakai
English English
Jan Dismas Zelenka experiences as a composer, his later career still ap- composition by Zelenka has been preserved that uses
pears to have been truly brilliant. In Dresden, Zelenka the festive sound of trumpets, horns, and tympani. He
Missa 1724 found himself at the centre of cultural events of one also did not compose any complete Mass settings. The
of Europe’s most resplendent courts, collaborating with largest scale work preserved from this creative period
singers and instrumentalists of the highest calibre and is the Missa Fidei, ZWV 6 (1725), for relatively modest
We have very little information about the life of the of the arts, and an outstanding harpsichord player. Frei- keeping in contact with the greatest composers of his forces (strings and two oboes). Again in this case, how-
greatest genius of Czech Baroque music, Jan Dismas herr von Hartig was the person who opened the door for day. ever, this is only a Missa brevis with settings of only the
Zelenka (1679–1745), and long periods of his life re- Zelenka to enter the great world of music, furthering Kyrie and the Gloria. Another Mass composed during
main entirely enshrouded in mystery. We know he was Zelenka’s musical education and supporting his con Even after he left for Dresden, however, Zelenka main- this period, the Missa Spei ZWV 5 (1724), has not been
born to the cantor and organist Jiřík Zelenka Bavorov tinued career when Zelenka was already at an advanced tained his Bohemian contacts. So it was that the choice preserved, and we have no other information about it.
ský (1648/9 or 1655–1724) in Louňovice pod Blaníkem, age for a beginning composer in those days. fell to Zelenka in 1723, when Prague’s Jesuits were
and he was baptised there on 16 October 1679 as Jan looking for a prominent composer to write the music There are, however, a number of noteworthy composi-
Lukáš Zelenka. For the decades that follow, we lose It was probably at the turn of 1709–10 that Zelenka for the Saint Wenceslas melodrama Sub olea pacis et tions that date from 1724 and 1725, which are musi-
all traces of his life. We do not know when or why he appeared in Dresden as a contrabass player in the court palma virtutis, ZWV 175, which was to be a domestic cal settings of individual Mass sections. At first glance,
assumed the name Dismas, nor do we know anything orchestra of the Elector of Saxony and King of Poland counterpart to the performance of the opera Costanza these works attract our attention for both their superior
about his childhood and youth. We have no portrait of Augustus II (Augustus the Strong). Aside from a study e fortezza by the imperial court Kapellmeister Johann quality as well as their unified musical language, relat-
him, and we do not know the exact location of his final visit to Vienna on a stipend from 1716 to 1719 and a Joseph Fux for the celebration of the coronation of Em- ed tonal plans, and similar instrumentation, character-
resting place. brief return to Prague on the occasion of the corona- peror Charles VI as King of Bohemia. For the first and ised – as was the case with the aforementioned De pro-
tion of Emperor Charles VI as King of Bohemia, Zelenka the last time in his life, Zelenka received a commission fundis – by the use of trombones. The Kyrie, Sanctus,
Finally in 1704, we pick up the trail of the twenty-five- stayed in Dresden until his death on 23 December 1745. to compose music for an official state occasion, and the and Agnus Dei, ZWV 26, were probably written at the
year-old Zelenka in Prague, where he composed the During his many years serving August the Strong and performance of the work in 1723 became the highpoint turn of 1723–1724, and in them Zelenka makes signifi-
music for a school play in Latin, Via laureata, ZWV 245, later his son Friedrich Augustus II, although Zelenka of his career in terms of his social standing. cant use of music from his older works. The Christe elei-
for a performance at the Jesuit College of St Nicholas often carried out the duties of Kapellmeister first for son section is a paraphrase of the music of the opening
in Prague’s Lesser Town. The music of Zelenka’s first the ailing Johann David Heinichen (1683–1729) and In February 1724, however, Zelenka’s father died, and section of the Miserere, ZWV 56 (1722), and the Kyrie
documented composition is lost; his first preserved later for the absent Johann Adolph Hasse (1699–1783), he seems to have been deeply affected by the event. Af- eleison II as well as the Dona nobis pacem are based on
works are dated to ca. 1709 – the first part of the Sta- he was never given a prominent position at court or ter his father’s funeral on 3 March of that year, he com- the responsory Ecce vidimus eum, ZWV 53 (1723), but
tio quadruplex pro Processione Theophorica, ZWV 158, the title of Kapellmeister. It was not until 1735 that posed the deeply moving psalm setting De profundis, with the text Ipse autem vulneratus est. Zelenka once
and the Immisit Dominus pestilentiam, ZWV 58. The title he – together with J. S. Bach – received the honorary ZWV 50, which was performed together with the now again used the music of this lovely chromatic double
page of Immisit Dominus pestilentiam tells us that at title of Kirchencompositeur, but there were no finan- lost Requiem, ZWV 247. The jubilant sound of trumpets fugue in an abbreviated form in the Lacriomosa of the
the time when Zelenka composed the work and led its cial benefits connected with the honour. Still, Zelenka’s from the coronation celebration of the previous year solemn Requiem, ZWV 46, for the death of Augustus the
performance at the Jesuit College at the Clementinum, career can be regarded as extraordinarily successful. In is now replaced by the dark harmonies of trombones. Strong in 1733.
he was living at the home of Freiherr von Hartig. Lud- view of the fact that at about the age of thirty, when Zelenka’s De profundis is representative of his musical
wig Joseph von Hartig (1685–1735) was an important most composers of the period were at the zenith of language from 1724 and 1725 – dramatic music full The situation is even more complicated in the case of
Austrian nobleman, an imperial governor, a great lover their careers, this beginner was just gathering his first of sorrow and passion. From those years, not a single the Gloria, ZWV 30, dated 2 February 1724. The origin
6 7
English English
of much of the music is found in one of Zelenka’s earli- identical in structure, with the text first declaimed in with an unusual fate. It is a very skilful parody of the It is thanks to Harrer’s copy that this work has been
est musical settings of the Ordinary of the Mass, the a homophonic introduction, then given a sophisticated Canzon quarti toni from the collection Fiori musicali by preserved in the collection of the Staatsbibliothek in
Missa Judica me, ZWV 2, probably from the year 1714, treatment in a double fugue. In the revised 1724 ver- Girolamo Frescobaldi (1583–1643), the famed organist Berlin.
which has not been preserved in its entirety (we have sion, the whole section of the text from Gratias agimus at St Peter’s Basilica in the Vatican. Zelenka studied the
only the Credo and Gloria). It was a revised version of tibi to Qui tollis peccata mundi is skilfully shaped into a works of the old Italian masters intensively while re- Although these works certainly were not all written as
the Gloria from the early 1720s that became the basis single, vast arch, with the concluding chromatic fugue ceiving instruction from Johann Joseph Fux in Vienna a single musical whole, and their performances were
for the separately composed Gloria, ZWV 30 (1724). The Qui tollis serving as the climax. The instrumentation of in 1716–1719, and he brought back to Dresden a copy in no way related to each other, the reconstructing of
original ZWV 2 version does not call for trombones, and the following quartet of soprano, alto, and two trom- of Fiori musicali made in his own hand. The remark- an imaginary Mass presenting this beautiful music be-
only in the fugal Cum Sancto Spiritu do we find later bones with basso continuo accompaniment (Qui tollis able reworking of Frescobaldi’s canzona also attracted neath a single arch seems to be a unique opportunity
instructions for the doubling of the vocal lines with peccata mundi, suscipe deprecationem nostram) is rem- the attention of Gottlob Harrer (1703–1755), who later to introduce this portion of Zelenka’s oeuvre to today’s
trombones. In the Gloria from 1724, however, Zelenka iniscent of the musical language of Zelenka’s teacher succeeded J. S. Bach as the Thomas Cantor in Leipzig. public.
explicitly calls for three trombones, and their role is not Johann Joseph Fux.
limited solely to doubling vocal lines. Instead, in the Václav Luks
Qui tollis II he lets the special colour of these instru- The Credo, ZWV 32, is conceived as an eight-voice Translation: Mark Newkirk
ments stand out in combination with the solo soprano double chorus with dialogue framed by a virtuosically
and alto. conceived orchestral concerto. This manner of combin-
ing vocal and instrumental components is a foreshad-
The Gloria, ZWV 30, is not merely a parody of an older owing of Zelenka’s mature style of the 1730s and ’40s.
original. Instead, it is a unique work in its own right, The free handling of dissonances and the unusual voice
with an entirely different structure from the Gloria in leading in the eight-part vocal writing of the conclud-
the Missa Judica me. In the opening chorus of the Gloria ing Amen are tremendously effective. On the other hand,
we find only slight differences, such as shortened or- the Benedictus, ZWV deest, stands somewhat apart
chestral ritornellos. On the other hand, the brilliant aria from the historical context of the other movements of
that follows, Laudamus te, is entrusted to the tenor in our imaginary mass. Zelenka worked in Dresden as not
the revised version instead of the soprano in the origi- only a composer, but also an arranger of music by other
nal. In the Missa Judica me, after the chorus Gratias ag- composers, which he adapted to the needs of the court
imus tibi Zelenka continues with the relatively conven- church and to the tastes of Dresden’s listeners. One of
tional soprano aria Domine Deus, followed by the brief the many compositions that Zelenka probably adapted
homophonic chorus Qui tollis peccata mundi, miserere in this manner in the early 1730s was the festive Missa
nobis. Next comes a tenor aria with the text Qui tollis à 5 by the obscure Italian composer Giovanni Pisani.
peccata mundi, suscipe deprecationem nostram and the For the missing Benedictus, Zelenka added one of his
brief chorus Qui sedes. In both versions, the virtuosic own, and the little composition has been preserved
aria Quoniam tu solus is entrusted to a solo bass, and down to the present as part of Pisani’s Mass. The Mar-
the form of the concluding Cum Sancto Spiritu is also ian antiphon Salve Regina, ZWV 137, is another work
8 9
FranÇais
Jan Dismas Zelenka
Missa 1724
Nous ne possédons pas beaucoup d’informations sur la grand amateur d’art et excellent claveciniste. C’est lui
vie de Jan Dismas Zelenka (1679–1745), grand génie qui ouvre à Zelenka les portes du vaste monde de la
de la musique baroque tchèque. De longues périodes musique, lui permet de parfaire sa formation et soutient
de sa vie restent entourées de mystères. Nous savons ce débutant, un peu âgé, dans la poursuite d’une car-
qu’il est le fils de Jiřík Zelenka Bavorovský (1648/9 ou rière de musicien.
1655–1724), maître d’école et organiste, et qu’il est
né à Louňovice pod Blaníkem où il est baptisé, le 16 C’est probablement entre 1709 et 1710, que Zelenka
octobre 1679, en tant que Jan Lukáš Zelenka. Nous le arrive à Dresde où il obtient un poste de contrebas-
perdons ensuite de vue pour quelques décennies. Nous siste dans l’orchestre royal de la cour d’Auguste le Fort,
ignorons pourquoi il prend le nom de Dismas, de même électeur de Saxe et roi de Pologne. A l’exception d’un
que nous ignorons tout de son enfance et de sa jeu- séjour d’études à Vienne, accompagné par l’octroi d’une
nesse. Nous n’avons de lui aucun portrait et nous ne bourse, entre 1716 et 1719, et un court retour à Prague
sommes sûrs ni même de son exact lieu de repos. à l’occasion du couronnement de Charles VI en tant que
roi tchèque, Zelenka demeure à Dresde jusqu’à sa mort
Ce n’est qu’en 1704 que nous retrouvons les traces le 23 décembre 1745. Pendant ses longues années de
de Zelenka à Prague où, âgé de 25 ans, il compose la service auprès d’Auguste le Fort et son fils Friedrich
musique d’une pièce des écoles latine, la Via laureata Auguste II, Zelenka n’est jamais parvenu à obtenir un
ZWV 245, pour le collège de Jésuites de Saint-Nicolas à poste prestigieux à la cour ni même le titre de maître de
Malá Strana. La partition de cette première composition chapelle, malgré le fait qu’il prenne souvent le rôle de
référencée étant perdue, les premières œuvres conser- chef d’orchestre, en remplacement, d’abord de Johann
vées du compositeur datent d’environ 1709 – il s’agit David Heinichen (1683–1729), malade, puis de Johann
de la première partie du Statio quadruplex pour Proces- Adolphe Hasse (1699–1783), lors de ses absences. Ce
sione Theophorica ZWV 158 et Immisit Dominus pesti- n’est qu’en 1735 qu’on lui accorde, avec Jean-Sébas-
lentiam ZWV 58. La couverture de la partition d’Immisit tien Bach, le titre honorifique de Kirchencompositeur,
Dominus pestilentiam nous apprend qu’au moment de dépourvu toutefois de tout bénéfice matériel. On peut
sa composition et de sa direction au collège des Jésui- tout de même considérer sa carrière comme un suc-
tes de Klementinum, Zelenka vivait à la cour du baron cès exceptionnel. À l’âge de 30 ans, où la plupart de
Hartig. Ludwig Joseph von Hartig (1685–1735) est un compositeurs de son époque se trouvent au sommet de
important seigneur autrichien, gouverneur impérial, leur carrière, Zelenka commence tout juste à compo-
11
FranÇais FranÇais
ser, ce qui rend sa carrière d’autant plus éblouissante. cette période reste la Missa Fidei ZWV 6 de 1725 pour a servi de base pour un nouveau Gloria ZWV 30, compo- partie commençant par Gratias agimus tibi jusqu’à Qui
À Dresde, Zelenka se trouve au cœur de la vie culturelle une formation relativement restreinte (cordes et deux sé en 1724. La version d’origine ZWV 2 ne contient pas tollis peccata mundi s’élève en un seul arc raffiné à la
d’une des plus belles cours d’Europe, travaille avec les hautbois). Une fois de plus, il ne s’agit que d’une messe de trombones et seule la fugue Cum Sancto Spiritu con- large portée, dont le sommet est constitué par la fu-
meilleurs chanteurs et musiciens, et fréquente les plus courte limitée seulement au Kyrie et au Gloria. Une tient une annotation, ajoutée plus tardivement, récla- gue finale chromatique Qui tollis. Le quatuor suivant,
grands compositeurs de son temps. autre messe datant de la même période Missa Spei mant l’accompagnement des voix par des trombones. composé d’une soprano, une alto et deux trombones,
ZWV 5, composée en 1724, ne nous est pas parvenue et Pourtant, dans le Gloria de 1724, Zelenka exige trois accompagné d’un basso continuo Qui tollis peccata
Même après son départ pour Dresde, Zelenka mainti- nous n’avons pas de précisions quant à sa forme. trombones dont le rôle ne se limite pas à accompagner mundi, suscipe deprecationem nostram nous rappelle,
ent un fort contact avec ses racines tchèques. Ainsi, les voix : dans la partie Qui tollis II, il laisse ressortir la par son orchestration, le langage musical de Johann
quand les Jésuites de Prague cherchent, en 1723, Pourtant, dans les années 1724 et 1725, Zelenka com- couleur spécifique de ces instruments en les combinant Joseph Fux, maître de Zelenka.
une personnalité symbolique pour composer le mé- pose plusieurs parties de messes remarquables. En plus avec les solos de soprano et d’alto.
lodrame de Saint Wenceslas Sub olea pacis et palma d’une qualité musicale flagrante, c’est leur langage uni- Le Credo ZWV 32, est conçu comme un chœur double à
virtutis ZWV 175, en contrepoint à l’opéra Costanza e forme, plan de tonalité similaire et instrumentation pro- Le Gloria ZWV 30 n’est pas juste une messe parodie dé- huit voix, dont le dialogue est encadré par un concerto
fortezza de Johann Joseph Fux, maître de chapelle à che de celle de De profundis caractérisée par l’utilisation veloppant l’ancien modèle mais une composition à part virtuose. Cette façon d’assembler les parties vocales
la cour Impérial, pendant les festivités accompagnant de trombones, qui attirent immédiatement l’attention. entière, reposant sur une structure différente de celle et instrumentales laisse présager le point culminant
l’intronisation de l’empereur Charles VI en tant que roi Dans les Kyrie, Sanctus et Agnus Dei ZWV 26, proba- du Gloria dans la Missa Judica me. Dans l’introduction du style de Zelenka des années trente et quarante. Un
de Bohême, leur choix se porte justement sur Zelenka. blement composées entre 1723 et 1724, Zelenka utilise chantée par le chœur nous décelons seulement quel- traitement libre des dissonances et une direction inha-
Pour la première et dernière fois, le compositeur reçoit beaucoup la musique de ses précédentes compositions. ques différences mineures, notamment des ritournelles bituelle de huit voix de l’Amen final sont d’une force
une commande officielle en relation à un événement Le Christe eleison paraphrase l’introduction du Miserere raccourcies jouées par l’orchestre. L’air suivant, le bril- évocatrice exceptionnelle. En revanche, le Benedictus
d’état. La représentation de cette composition en 1723 ZWV 56 de 1722, et le Kyrie eleison II, tout comme une lant Laudamus te, est cette fois-ci confié au ténor à la ZWV deest se situe un peu en dehors du contexte his-
représente l’apogée de sa carrière mondaine. partie du Dona nobis pacem développent le répons Ecce place de la soprano qui chante sa version d’origine. Ap- torique des autres sections de notre messe imaginée. A
vidimus eum ZWV 53 de 1723, mais sur le texte du Ipse rès le Gratias agimus tibi du chœur, Zelenka enchaine, Dresde, Zelenka ne se livre pas seulement à la compo-
En février de 1724, le compositeur est très affecté par autem vulneratus est. Cette magnifique double fugue dans la Missa Judica me, de façon assez conventionnel- sition mais également aux arrangements de composi-
le décès de son père. Pour ses obsèques, le 3 mars de la chromatique est reprise à nouveau, dans une forme ab- le, avec le Domine Deus chanté par la soprano et suivi tions de ses confrères, adaptées pour la représentions à
même année, il compose le très impressionnant psaume régée, dans le Lacrimosa du Requiem ZWV 46 solennel d’une brève intervention homophonique du chœur Qui la chapelle royale et au goût local. Une des nombreuses
De profundis ZWV 50, présenté à la cour d’Autriche avec pleurant la mort d’Auguste le Fort en 1733. tollis peccata mundi, miserere nobis. Viennent après un œuvres ainsi reprises est probablement la solennelle
le Requiem ZWV 247, aujourd’hui perdu, où l’allégresse air chanté par le ténor sur les paroles Qui tollis peccata Missa à 5 de Giovanni Pisani, auteur italien plutôt mé-
des trompettes célébrant le couronnement de l’année Plus complexe encore est la situation du Gloria mundi, suscipe deprecationem nostram et un court Qui connu, adaptée par Zelenka au début des années trente
précédente cède place aux accords sombres des trom- ZWV 30, daté du 2 février 1724. L’origine d’une grande sedes chanté par le choeur. L’air de bravoure Quoniam du 18e siècle. Complétée par un Benedictus composé par
bones. De profundis symbolise le langage musical de partie de cette composition doit être cherchée dans un tu solus est dans les deux versions confié au basse. La Zelenka, la messe de Pisani est conservée jusqu’à nos
Zelenka des années 1724 et 1725 : dramatique, plein des premiers ordinaires de la messe, la Missa Judica me partie finale Cum Sancto Spiritu, a, de nouveau, une jours. L’antienne mariale Salve Regina ZWV 137 a eu
de tristesse et de passion. Aucune composition solen- ZWV 2, datant probablement de 1714, qui n’est pas con- structure identique : les paroles sont d’abord énoncées un destin tout particulier. Il s’agit d’une messe-parodie
nelle pour trompettes, cors et timbales ne nous par- servé dans son intégralité (nous n’en connaissons seule- solennellement lors d’une introduction homophone très réussie du Canzon quarti toni du recueil Fiori mu-
vient de cette époque, pas plus qu’une messe dans son ment ses Credo et Gloria). Et c’est justement la version pour être, par la suite, reprises avec raffinement dans sicali de Girolamo Frescobaldi (1583–1643), le célèbre
intégralité. L’œuvre la plus conséquente conservée de révisée du Gloria datant du début des années 1720 qui une double fugue. Dans la version de 1724, toute cette organiste de la basilique de Saint-Pierre au Vatican. Ze-
12 13
FranÇais lenka étudie assidument les compositions de ses vieux Même si toutes ces compositions n’étaient pas censées maîtres italiens lors de son séjour d’études chez Johann constituer un ensemble musical et leurs représentations Joseph Fux à Vienne entre 1716 et 1719 et il ramène sa n’étaient pas liées, il me semble que la restitution d’une propre copie des Fiori musicali à Dresde. La recomposi- messe imaginaire qui permet de présenter la musique tion remarquable de la canzona de Frescobaldi attire magnifique de Zelenka sous un même arc au public l’attention de Johann Gottlob Harrer (1703–1755), le d’aujourd’hui est une occasion unique. successeur de Jean-Sébastien Bach au poste de Tho- maskantor à l’église Saint-Thomas à Leipzig. C’est grâce Václav Luks à ce dernier qu’une copie de cette œuvre est conservée Traduction : Jana Chartier à la Staatsbibliothek de Berlin. 14
Deutsch Deutsch
Jan Dismas Zelenka dass im Alter von etwa dreißig Jahren, in dem die meis- feier des vorigen Jahres wechseln zum dunklen Zusam-
ten Komponisten seiner Zeit den Höhepunkt ihrer Karri- menspiel der Posaunen. De profundis symbolisiert so-
Missa 1724 ere erlebten, dieser Anfänger erst erste kompositorische zusagen Zelenkas musikalische Sprache der Jahre 1724
Erfahrungen sammelt, erscheint seine spätere Karriere und 1725 – dramatische Musik voller Trauer und Lei-
als geradezu glänzend. Zelenka befindet sich in Dresden denschaft. Aus diesen Jahren ist nicht eine Komposition
Über das Leben des größten Genies der tschechischen scher Adliger, kaiserliche Statthalter, großer Liebhaber im Zentrum des kulturellen Geschehens eines der glän- Zelenkas für die feierliche Besetzung mit Trompeten,
Barockmusik Jan Dismas Zelenka (1679–1745) haben der Kunst und ausgezeichneter Cembalo-Spieler. Frei- zendsten europäischen Höfe, arbeitet mit den besten Hörnern und Pauken erhalten, und er komponierte auch
wir nicht viele Informationen und lange Etappen seines herr Hartig war jene Persönlichkeit, die Zelenka die Tür Sängern und Instrumentalisten zusammen und trifft die keine komplette Messe. Das umfangreichste erhaltene
Lebens bleiben ganz in Geheimnis gehüllt. Wir wissen, zur großen Welt der Musik öffnete, seine Musikausbil- größten Komponisten seiner Zeit. Werk aus dieser schöpferischen Periode ist die Missa
dass er als Sohn des Kantors und Organisten Jiřík Zelen- dung vertiefte und und diesen für die damalige Zeit Fidei ZWV 6 aus dem Jahre 1725 für eine verhältnis-
ka Bavorovský (1648/9 oder 1655–1724) in Louňovice schon älteren Anfänger in der Fortführung der Karriere Auch nach seinem Weggang nach Dresden hielt Zelen- mäßig sparsame Besetzung (Streicher und 2 Oboen).
unter dem Blaník geboren wurde, wo er am 16. Oktober als Musiker unterstützte. ka die Kontakte mit dem böhmischen Milieu aufrecht, Auch hier jedoch handelt es sich um eine kurze Messe,
1679 als Jan Lukáš Zelenka getauft wurde und für wei- und so fiel, als die Prager Jesuiten im Jahre 1723 eine die nur Teile des Kyrie und Gloria vertont. Eine weitere
tere Jahrzehnte der Faden seines Lebens verloren geht. Wahrscheinlich zur Jahreswende 1709–10 erscheint repräsentative Komponisten-Persönlichkeit suchten, die Messe-Komposition aus dieser Zeit – Missa Spei ZWV 5
Wir wissen nicht, wann und warum der den Namen Dis- Zelenka schon in Dresden als Kontrabassspieler der die Musik zu dem Melodram über den heiligen Wenzel aus dem Jahre 1724 ist nicht erhalten und über ihre
mas annahm, ebenso wie wir nichts wissen über seine Hofkapelle des sächsischen Kurfürsten und polnischen Sub olea pacis et palma virtutis ZWV 175 komponieren Gestalt haben wir keine weiteren Informationen.
Kindheit und Jugend, wir kennen kein Porträt von ihm Königs August II. des Starken. Außer einem Stipendien- könnte, dessen Aufführung im Rahmen der Feiern zur
und auch nicht den Ort seiner letzten Ruhe. aufenthalt in Wien in den Jahren 1716–1719 und einer Krönung des Kaisers Karls VI. zum böhmischen König In den Jahren 1724-1725 jedoch entstanden einige
kurzen Rückkehr nach Prag aus Anlass der berühmten der heimische Gegenpol zu Aufführung der Oper des bemerkenswerte Kompositionen, die einzelne Teile der
Erst im Jahre 1704 entdecken wir Spuren des fünfund- Krönung des Kaisers Karls VI. zum böhmischen König kaiserlichen Hofkapellmeisters Johann Joseph Fux Messe vertonten. Auf den ersten Blick fesselt an diesen
zwanzigjährigen Zelenkas in Prag, wo er zur Aufführung blieb Zelenka dann bis zu seinem Tod am 23. Dezember Costanza e fortezza werden sollte, die Wahl gerade auf Werken außer der hohen musikalischen Qualität ihre
am Jesuitenkolleg des hl. Nikolaus auf der Kleinseite die 1745 in Dresden. Obwohl er während des langjährigen Zelenka. Zum ersten und letzten Mal in seinem Leben einheitliche Sprache, der verwandte tonale Plan und
Musik zu einem Schulschauspiel Via laureata ZWV 245 Dienstes für August den Starken und später seinen Sohn erhält Zelenka einen Auftrag zur Komposition der Musik die ähnliche Instrumentierung, charakteristisch – ge-
komponiert. Die Musik zu dieser ersten nachgewiesenen Friedrich August II. häufig die Pflichten eines Kapell- für eine offizielle staatliche Gelegenheit und die Auf- nau so wie das bei dem erwähnten De profundis der
Komposition Zelenkas ist verloren gegangen, und so meisters erfüllte, zunächst für den kranken Johann Da- führung dieses Werks im Jahre 1723 wird der gesell- Fall ist – durch die Verwendung von Posaunen. Teile
stammen die ersten erhaltenen Werke erst aus der Zeit vid Heinichen (1683–1729) und später für den Nicht- schaftliche Höhepunkt seiner schöpferischen Karriere. des Kyrie, Sanctus und Agnus Dei ZWV 26 entstanden
um das Jahr 1709 – der erste Teil des Statio quadruplex Anwesenden Johann Adolph Hasse (1699–1783), ist es wahrscheinlich zur Jahreswende 1723–1724 und Ze-
pro Processione Theophorica ZWV 158 und Immisit Do- ihm nie gelungen, eine prominente Stellung am Hofe Im Januar 1724 jedoch stirbt Zelenkas Vater und es lenka verwendet hier in bedeutendem Maße die Musik
minus pestilentiam ZWV 58. Auf der Titelseite des Im- und den Titel eines Kapellmeisters zu erlangen. Erst scheint, dass dieses Ereignis Zelenka sehr getroffen hat. seiner älteren Kompositionen. Der Teil Christe eleison
misit Dominus pestilentiam erfahren wir, dass Zelenka im Jahre 1735 wurde ihm – zusammen mit J.S. Bach Für die Trauerzeremonien zum Tode seines Vaters am 3. paraphrasiert die Musik des Einleitungsteils des Mise-
in der Zeit, in der er dieses Werk komponierte und seine – der Ehrentitel eines Kirchencompositeurs verliehen, März desselben Jahres komponiert er den außerordent- rere ZWV 56 aus dem Jahre 1722, und das Kyrie eleison
Aufführung im Jesuitenkolleg im Klementinum leitete, womit jedoch keinerlei materieller Vorteil verbunden lich wirkungsvollen Psalm De profundis ZWV 50, zusam- II, ebenso wie der Teil Dona nobis pacem haben ihre
im Hause des Freiherrn Hartig lebte. Ludwig Joseph von war. Trotzdem kann man Zelenkas Karriere für außer- men aufgeführt mit dem verlorenen Requiem ZWV 247, Vorlage im Responsorium Ecce vidimus eum ZWV 53 aus
Hartig (1685–1735) war ein bedeutender österreichi- gewöhnlich erfolgreich halten. Im Lichte der Tatsache, und die jubelnden Töne der Trompeten der Krönungs- dem Jahre 1723, jedoch mit dem Text Ipse autem vul-
16 17
Deutsch Deutsch
neratus est. Die Musik dieser herrlichen chromatischen sion dem Tenor statt dem Sopran in der ursprünglichen steht das Benedictus ZWV deest ein wenig außerhalb enischer Meister intensiv während seines Studienauf-
Doppelfuge hat Zelenka dann noch einmal in verkürz- Version anvertraut. Nach dem nachfolgenden Chor Gra- des historischen Kontexts der übrigen Teile unserer enthalts bei Johann Joseph Fux in Wien in den Jahren
ter Form im Teil Lacrimosa des feierlichen Requiems tias agimus tibi fährt bei der Missa Judica me Zelenka imaginären Messe. Zelenka war in Dresden nicht nur als 1716–19 und eine eigenhändige Abschrift der Fiori mu-
ZWV 46 zum Tode August des Starken aus dem Jahre verhältnismäßig konventionell mit der Sopran-Arie Komponist tätig, sondern auch als Arrangeur der Musik sicali nahm er mit nach Dresden. Die bemerkenswerte
1723 verwendet. Domine Deus fort, welcher der kurze homophone Chor anderer Komponisten, die er für die Aufführung in der Überarbeitung der Canzone Frescobaldis erweckte auch
Qui tollis peccata mundi, miserere nobis folgt. Danach Hofkirche adaptierte und an den Dresdner Geschmack die Aufmerksamkeit von Gottlob Harrer (1703–1755),
Noch komplizierter ist die Situation im Falle des Gloria kommt die Tenor-Arie mit dem Text Qui tollis peccata anpasste. Eine der vielen Kompositionen, die Zelenka so des späteren Nachfolgers J.S. Bachs auf dem Posten des
ZWV 30, datiert auf den 2. Februar 1724. Der Ursprung mundi, suscipe deprecationem nostrem mit dem kurzen wahrscheinlich zu Beginn der 30. Jahre des 18. Jahr- Thomaskantors in Leipzig, dank dessen Abschrift das
eines erheblichen Teils der Musik dieses Werks ist in ei- Chor Qui sedes. Die bravouröse Arie Quoniam tu solus hunderts adaptierte, war die feierliche Missa à 5, deren Werk in der Sammlung der Berliner Staatsbibliothek
ner der frühesten Vertonungen des Messe-Ordinariums ist in beiden Versionen dem Solo-Bass anvertraut und Autor der näher nicht bekannte Italiener Giovanni Pi- erhalten blieb.
Missa Judica me ZWV 2 wahrscheinlich aus dem Jahre identisch aufgebaut ist auch der Schlussteil Cum Sancto sani ist. Das fehlende Benedictus ergänzte Zelenka aus
1714 zu suchen, das jedoch nicht vollständig erhalten Spiritu, in welchem der Text zunächst feierlich in ei- eigener Feder und als Bestandteil der Messe von Pisani Wenn auch diese Werke gewiss nicht als ein musikali-
ist (wir kennen nur das Credo und Gloria). Und gerade ner homophonen Einleitung deklamiert wird, um dann hat sich dieses kleine Werk bis heute erhalten. Auch die sches Ganzes komponiert worden sind und ihre Auffüh-
die revidierte Version des Gloria vom Anfang der zwan- danach in einer Doppelfuge raffiniert ausgearbeitet zu Marienantifone Salve Regina ZWV 137 ist ein Werk rungen in keiner Weise zusammen hingen, so scheint
ziger Jahre des 18. Jahrhunderts wurde zur Grundlage werden. In der Überarbeitung aus dem Jahre 1724 ist der mit bemerkenswertem Schicksal. Es handelt sich um mir doch die Rekonstruktion einer imaginären Messe,
für das selbständig komponierte Gloria ZWV30 aus dem gesamte Textabschnitt vom Gratias agimus tibi bis zum eine sehr kunstvolle Parodie des Canzon quarti toni aus die diese wunderschöne Musik unter einem gemein-
Jahre 1724. In der ursprünglichen Version ZWV 2 sind Qui tollis peccata mundi in einen weit ausschreitenden der Sammlung Fiori musicali des berühmten Organis- samen Bogen vereint, eine einzigartige Gelegenheit zu
keine Posaunen gefordert und nur bei der Fuge Cum und raffiniert konstruierten Bogen gespannt, wobei die ten des Petersdoms im Vatikan Girolamo Frescobaldi sein, diesen Teil von Zelenkas Werk dem heutigen Pub-
Sancto Spiritu finden wir eine spätere Bemerkung über chromatische Schlussfuge Qui tollis seinen Höhepunkt (1583–1643). Zelenka studierte die Werke alter itali- likum vorzustellen.
die Verdopplung der Vokalstimmen durch Posaunen. Im bildet. Das folgende Quartett Sopran, Alt und zwei Po-
Gloria aus dem Jahre 1724 verlangt Zelenka jedoch ex- saunen mit der Begleitung des basso continuo Qui tollis Václav Luks
plizit drei Posaunen, wobei sich deren Rolle nicht auf peccata mundi, suscipe deprecationem nostram erinnert Übersetzung: Joachim Bruss
die Verdopplung der Vokalstimmen beschränkt, sondern in seiner Instrumentierung an die musikalische Sprache
er im Teil Qui tollis II die spezifische Färbung dieser Ins- von Zelenkas Lehrer Johann Joseph Fux.
trumente in der Kombination mit dem Solo-Sopran und
Solo-Alt hervortreten lässt. Das Credo ZWV 32 ist als ein achtstimmiger Doppel-
chor konzipiert, dessen Dialog von einem virtuos auf-
Das Gloria ZWV 30 ist nicht nur die bloße parodistische gefassten orchestralen concerto umrahmt wird. Diese
Bearbeitung einer älteren Vorlage, sondern ein eigen- Art der Verbindung der vokalen und instrumentalen
ständiges Ganzes völlig anderer Bauart als das Gloria Bestandteile nehmen den Höhepunkt des Stils Zelenkas
in der Missa Judica me. Im Einleitungschor des Gloria aus den 30. und 40. Jahren vorweg. Ausgesprochen sug-
finden wir geringe Abweichungen, wie zum Beispiel gestiv wirkt der freie Umgang mit Dissonanzen und die
verkürzte orchestrale Ritornelle. Die folgende brilliante ungewohnte Führung der Vokalstimmen im achtstim-
Arie Laudamus te ist jedoch in der überarbeiteten Ver- migen Satz des beschließenden Amen. Demgegenüber
18 19Č esk y
Jan Dismas Zelenka
Missa 1724
O životě největšího génia české barokní hudby Jana Pravděpodobně na přelomu let 1709–10 se Zelenka již
Dismase Zelenky (1679–1745) nemáme příliš mnoho objevuje v Drážďanech jako kontrabasista dvorní kape-
informací a dlouhé etapy jeho života zůstávají zcela ly saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Silného.
zahaleny tajemstvím. Víme, že se narodil jako syn kan- Kromě stipendijního pobytu ve Vídni v letech 1716–1719
tora a varhaníka Jiříka Zelenky Bavorovského (1648/9 a krátkého návratu do Prahy při příležitosti slavné ko-
nebo 1655–1724) v Louňovicích pod Blaníkem, kde byl runovace císaře Karla VI. na českého krále pak Zelenka
16. října 1679 pokřtěn jako Jan Lukáš Zelenka, a na zůstává v Drážďanech až do své smrti 23. prosince roku
další desetiletí se nám nit jeho života ztrácí. Nevíme, 1745. Přestože během dlouholeté služby Augustu Silné-
kdy a proč přijal jméno Dismas, stejně jako nevíme nic mu a později jeho synovi Friedrichu Augustovi II. často
o jeho dětství a mládí, neznáme žádný jeho portrét ani zastával kapelnické povinnosti nejprve za nemocného
přesné místo jeho posledního odpočinku. Johanna Davida Heinichena (1683–1729) a později za
nepřítomného Johanna Adolpha Hasseho (1699–1783),
Až roku 1704 objevujeme stopy pětadvacetiletého Zelenky nikdy se mu nepodařilo získat prominentní postavení
v Praze, kde pro provedení na jezuitské koleji sv. Mikuláše u dvora a titul kapelníka. Až v roce 1735 mu byl – spo-
na Malé Straně komponuje hudbu k latinské školní hře Via lečně s J. S. Bachem – propůjčen čestný titul Kirchen-
laureata ZWV 245. Hudba této první prokázané Zelenkovy compositeur, s jehož udělením však nebyl spojený žád-
skladby je ztracena, a tak první jeho zachovaná díla jsou ný hmotný užitek. Přesto však lze považovat Zelenkovu
až z doby kolem roku 1709 – první část Statio quadruplex kariéru za neobyčejně úspěšnou. Ve světle skutečnosti,
pro Processione Theophorica ZWV 158 a Immisit Dominus že ve věku kolem třiceti let, kdy většina skladatelů jeho
pestilentiam ZWV 58. Z titulní stránky Immisit Dominus doby prožívala vrchol své kariéry, tento začátečník te-
pestilentiam se nám dostává informace, že v době, kdy prve sbírá první skladatelské zkušenosti, se zdá být jeho
toto dílo Zelenka komponoval a řídil jeho provedení na pozdější kariéra přímo oslnivá. Zelenka se v Drážďanech
jezuitské koleji v Klementinu, žil v domě svobodného pána ocitá v centru kulturního dění jednoho z nejzářivěj-
Hartiga. Ludwig Joseph von Hartig (1685–1735) byl vý- ších evropských dvorů, spolupracuje s nejlepšími pěvci
znamný rakouský šlechtic, císařský místodržící, velký mi- a instrumentalisty a stýká se s největšími skladateli své
lovník umění a výborný hráč na cembalo. Svobodný pán doby.
Hartig byl onou osobností, která Zelenkovi otevřela dveře
velkého světa hudby, prohloubila jeho hudební vzdělání I po svém odchodu do Drážďan však Zelenka udržo-
a podpořila tohoto na tehdejší dobu již postaršího začá- val kontakty s českým prostředím, a tak když pražští
tečníka v pokračování kariéry hudebníka. jezuité hledali v roce 1723 reprezentativní sklada-
21Č esk y Č esk y
telskou osobnost, která by zkomponovala hudbu hudební kvality upoutá jejich jednotný jazyk, pří- Gloria ZWV 30 není pouhým parodickým zpracováním hlasů v osmihlasé sazbě závěrečného Amen. Opro-
ke svatováclavskému melodramu Sub olea pacis et palma buzný tonální plán a podobná instrumentace, cha- starší předlohy, ale svébytným celkem zcela odlišné ti tomu Benedictus ZWV deest stojí poněkud mimo
virtutis ZWV 175, jehož provedení v rámci oslav koru- rakteristická – stejně jako je tomu u zmiňovaného stavby, než jakou má Gloria v Misse Judica me. V úvod- historický kontext ostatních částí naší imaginární mše.
novace císaře Karla VI. na českého krále se má stát do- De profundis – použitím trombónů. Části Kyrie, Sanctus ním sboru Gloria nacházíme pouze dílčí odlišnosti, jaký- Zelenka nebyl v Drážďanech činný pouze jako sklada-
mácím protipólem provedení opery Costanza e fortezza a Agnus Dei ZWV 26 vznikly pravděpodobně na přelo- mi jsou například zkrácené orchestrální ritornely. Násle- tel, ale také aranžér hudby jiných skladatelů, kterou
císařského dvorního kapelníka Johanna Josepha Fuxe, mu let 1723–1724 a Zelenka zde používá významnou dující brilantní árie Laudamus te je však v přepracované adaptoval pro provedení ve dvorním kostele a přizpů-
padne volba právě na Zelenku. Poprvé a naposledy v ži- měrou hudbu svých starších skladeb. Část Christe elei- verzi svěřena tenoru místo sopránu z původní verze. soboval drážďanskému vkusu. Jednou z četných skladeb,
votě dostane Zelenka zakázku na zkomponování hudby son parafrázuje hudbu úvodní části Miserere ZWV 56 Po následujícím sboru Gratias agimus tibi pokračuje které Zelenka takto pravděpodobně na počátku 30. let
k oficiální státní příležitosti a provedení tohoto díla roku z roku 1722 a Kyrie eleison II, stejně jako část Dona u Missy Judica me Zelenka poměrně konvenčně soprá- 18. století adaptoval, byla slavnostní Missa à 5, jejímž
1723 se stane společenským vrcholem jeho tvůrčí kariéry. nobis pacem, mají svoji předlohu v responsoriu Ecce novou árií Domine Deus, která je vystřídána krátkým ho- autorem je blíže neznámý italský autor Giovanni Pisa-
vidimus eum ZWV 53 z roku 1723, avšak s textem Ipse mofonním sborem Qui tollis peccata mundi, miserere no- ni. Chybějící Benedictus doplnil Zelenka z vlastního pera
V únoru roku 1724 však umírá Zelenkův otec a zdá autem vulneratus est. Hudbu této nádherné chromatic- bis. Následuje tenorová árie s textem Qui tollis peccata a jako součást Pisaniho mše se toto drobné dílo dochova-
se, že tato událost Zelenku velmi zasáhla. Pro smu- ké dvojité fugy pak Zelenka ještě jednou použil ve zkrá- mundi, suscipe deprecationem nostram s krátkým sbo- lo do dnešních dní. Také mariánská antifona Salve Regi-
teční obřady konané 3. března téhož roku komponuje cené podobě v části Lacriomosa slavnostního Requiem rem Qui sedes. Bravurní árie Quoniam tu solus je v obou na ZWV 137 je dílem s pozoruhodným osudem. Jedná se
nesmírně působivý žalm De profundis ZWV 50, prove- ZWV 46 na smrt Augusta Silného z roku 1733. verzích svěřena sólovému basu a identickou výstavbu o velmi umnou parodii Canzon quarti toni ze sbírky Fiori
dený společně s dnes ztraceným Requiem ZWV 247, má také závěrečná část Cum Sancto Spiritu, kdy je text musicali slavného varhaníka Dómu sv. Petra ve Vatikánu
a jásavé tóny trumpet korunovačních slavností před- Ještě komplikovanější situace je v případě Gloria nejdříve slavnostně deklamován v homofonním úvodu, Girolama Frescobaldiho (1583–1643). Zelenka studoval
chozího roku vystřídají temné souzvuky trombónů. De ZWV 30, datovaného 2. února 1724. Původ značné části aby byl následně rafinovaně zpracován v dvojité fuze. díla starých italských mistrů intenzivně během svého
profundis jako by symbolizovalo Zelenkovu hudební řeč hudby tohoto díla je třeba hledat v jednom z nejraněj- V přepracování z roku 1724 je celý textový úsek počí- studijního pobytu u Johanna Josepha Fuxe ve Vídni v le-
let 1724 a 1725 – hudbu dramatickou, plnou smutku ších Zelenkových zhudebnění mešního ordinária Missa nající Gratias agimus tibi až po Qui tollis peccata mundi tech 1716–19 a vlastnoruční opis Fiori musicali si s sebou
a vášně. Z těchto let se nezachovala jediná Zelenkova Judica me ZWV 2 pravděpodobně z roku 1714, které se vyklenut do jednoho široce rozkročeného a dokonale přivezl i do Drážďan. Pozoruhodné přepracování Fresco-
skladba pro slavnostní obsazení s trumpetami, hornami však nezachovalo ve své úplnosti (známe pouze Credo konstruovaného oblouku, přičemž závěrečná chroma- baldiho canzony vzbudilo pozornost i Gottloba Harrera
a tympány a nezkomponoval také žádnou kompletní a Gloria). A právě revidovaná verze Gloria ze začátku tická fuga Qui tollis tvoří jeho vrchol. Následující kvar- (1703–1755), pozdějšího následovníka J. S. Bacha na
mešní kompozici. Nejrozsáhlejším dochovaným dílem dvacátých let 18. století se stala základem pro samo- tet sopránu altu a dvou trombónů s doprovodem bassa postu tomášského kantora v Lipsku, díky jehož opisu se
z tohoto tvůrčího období je Missa Fidei ZWV 6 z roku statně zkomponované Gloria ZWV 30 z roku 1724. V pů- continua Qui tollis peccata mundi, suscipe deprecati- toto dílo dochovalo ve sbírce Staatsbibliothek v Berlíně.
1725 pro poměrně úsporné obsazení (smyčce a 2 hobo- vodní verzi ZWV 2 nejsou vyžadovány trombóny a pouze onem nostram připomíná svojí instrumentací hudební
je). I zde se však jedná o krátkou mši zhudebňující pouze u fugy Cum Sancto Spiritu najdeme pozdější poznámku řeč Zelenkova učitele Johanna Josepha Fuxe. Byt’ všechna tato díla zcela jistě nebyla komponována
části Kyrie a Gloria. Další mešní kompozice z tohoto ob- o zdvojení vokálních hlasů trombóny. V Gloria z roku jako jeden hudební celek a jejich provedení spolu nijak
dobí – Missa Spei ZWV 5 z roku 1724 – se nedochovala 1724 však Zelenka explicitně vyžaduje trojici trombónů, Credo ZWV 32 je koncipováno jako osmihlasý dvoj- nesouvisela, zrekonstruování imaginární mše, předsta-
a o její podobě nemáme žádné další informace. přičemž jejich role se neomezuje pouze na zdvojení vo- sbor, jehož dialog je orámován virtuózně pojatým or- vující tuto překrásnou hudbu pod jedním obloukem, se
kálních hlasů, ale v části Qui tollis II nechává vyniknout chestrálním concertem. Tento způsob propojení vokální mi zdá být jedinečnou příležitostí, jak tuto část Zelen-
V letech 1724–25 však vzniklo několik pozoru- specifickou barvu těchto nástrojů v kombinaci se sólo- a instrumentální složky předjímá Zelenkův vrcholný kovy tvorby představit dnešnímu publiku.
hodných kompozic, zhudebňujících jednotlivé čás- vým sopránem a altem. styl ze 30. a 40. let. Nesmírně sugestivně působí volné
ti mše. Na první pohled u těchto děl kromě vysoké zacházení s disonancemi a neobvyklé vedení vokálních Václav Luks
22 23The Prague baroque orchestra Collegium 1704 and the L’orchestre baroque Collegium 1704 et l’ensemble vocal
vocal ensemble Collegium Vocale 1704 were founded Collegium Vocale 1704 de Prague ont été créés en 2005
by the harpsichordist and conductor Václav Luks in 2005 par le chef d’orchestre et claveciniste Václav Luks à l’occa-
on the occasion of the project BACH-PRAGUE-2005, sion du projet BACH-PRAGUE-2005 qui a marqué le début
which marked the beginning of a biannual collaboration d’une coopération régulière avec le festival musical inter-
with the Prague Spring Festival. Since 2007, Collegium national du Printemps de Prague. Depuis 2007, Collegium
1704 has been ensemble-in-residence of the St. Wences- 1704 est « l'ensemble en résidence » du Festival de musique
las Music Festival in Ostrava and a regular guest at lea- St. Wenceslas d’Ostrava et se produit régulièrement dans
ding European festivals and concert venues in France de grands festivals européens et lors de concerts en France
(Versailles, La Chaise-Dieu, Sablé, Pontoise, Ambronay), (Versailles, La Chaise-Dieu, Sablé, Pontoise, Ambronay), en
Belgium (Bruges, Brussels, Gent), the Netherlands (Ut- Belgique (Bruges, Bruxelles, Gand), aux Pays-Bas (Utrecht –
recht – ensemble-in-residence 2014), Germany (Halle, « ensemble en résidence » 2014), en Allemagne (Halle,
Köln, Stuttgart, Leipzig – ensemble-in-residence 2015) Cologne, Stuttgart, Leipzig – « ensemble en résidence »
and Austria (Salzburg, Vienna). Collegium 1704 has been 2015) ou encore en Autriche (Salzburg, Vienne). Le Colle-
running two concert series: Musical Bridge Prague- gium 1704 réalise actuellement deux séries de concerts :
Dresden (since 2008), tying in with the rich cultural le « Pont musical Prague-Dresde » (depuis 2008) allie les
traditions of the two cities and especially highlighting riches traditions culturelles des deux villes et met en valeur
the composer Jan Dismas Zelenka, and Baroque Opera surtout le compositeur Jan Dismas Zelenka; « Stars d’opéra
Stars (since 2012), organized in collaboration with the baroques » (depuis 2012), en coopération avec l’Orchestre
Czech Philharmonic in Prague’s Rudolfinum and offering philharmonique tchèque au Rudolfinum de Prague, pré-
special programmes with outstanding opera singers such sente des programmes spéciaux avec des chanteurs d’opéra
as Vivica Genaux, Martina Janková, Sara Mingardo, Sonia hors pair tels que Vivica Genaux, Martina Janková, Sara
Prina, Topi Lehtipuu, Bejun Mehta e.g. Successful opera Mingardo, Sonia Prina, Topi Lehtipuu, Bejun Mehta. La
productions of Handel’s Rinaldo (2009, directed by Louise production lyrique réussie de Rinaldo de Haendel (2009,
Moaty) and the new world premiere of Josef Mysliveček’s direction Louise Moaty) et la nouvelle première mondiale
opera L’Olimpiade (2013, directed by Ursel Herrmann), de l’opéra L’Olimpiade de Josef Mysliveček (2013, direction
realized as a co-production between the opera houses Ursel Herrmann) ont été réalisées en coproduction avec les
in Prague, Caen, Dijon, Rennes and Luxembourg, were opéras de Prague, Caen, Dijon, Rennes et Luxembourg et
also recorded for French and Czech TV/Mimesis Film. In enregistrées par les télévisions française et tchèque/Mime-
addition to their intensive recording activities (Editor’s sis Film. Au-delà des nombreux enregistrements couronnés
Choice/Gramophone, Diapason d’Or and German Record de prix (Editor’s Choice/Gramophone, Diapason d’Or et Prix
Critic’s Award), many of the concerts of Collegium 1704 de la Critique allemande du disque), beaucoup de concerts
have been recorded/broadcasted live by radio and TV sta- de Collegium 1704 ont été enregistrés et retransmis en
tions (Mezzo, Arte). direct par des radios et télévisions (Mezzo, Arte).
25You can also read
